Co vyzvonili v Radě ČT: Televize má určený směr. Odkud přišel? Petr Štěpánek řekl víc

„Veřejnoprávní média by měla stávající zákony především dodržovat a naplňovat. Což se prostě neděje,“ myslí si mediální expert, někdejší místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a dnes první místopředseda Trikolory Petr Štěpánek, který v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz komentuje snahu ministerstva kultury a několika senátorů o změnu zákona o českých veřejnoprávních médiích. „Největší problém ale není v tom, co ČT vysílá, nýbrž v tom, co všechno nevysílá. Co selektuje. Co překrucuje. Jak s diváky manipuluje,“ myslí si Štěpánek.

Ministerstvo kultury předložilo novelu zákona o České televizi a Českém rozhlase. Potřebují podle vás tyto zákony novelizovat?

Ne, a když tak pouze drobnosti. Veřejnoprávní média by měla stávající zákony především dodržovat a naplňovat. Což se prostě neděje. Kdysi to vyzvonil někdejší člen Rady České televize Michal Jankovec, když prohlásil, že: „Česká televize má určený úhel pohledu. Má ho určen na základě doporučení Evropské komise.“ A je to opravdu tak. Televize, jež má ve svém názvu přídavné jméno česká, je ve skutečnosti bruselská. Nehájí totiž zájmy českých občanů, nýbrž zájmy bruselské byrokracie. Jinými slovy: Vedoucí úlohu KSČ nahradila vedoucí úloha Evropské unie. Podle zákona je úkolem České televize „poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů“. Tohle zadání ČT dlouhodobě neplní. Místo toho je hlásnou troubou pouze jedné názorové skupiny. Platíme to ale my všichni. Největší problém ale není v tom, co ČT vysílá, nýbrž v tom, co všechno nevysílá. Co selektuje. Co překrucuje. Jak s diváky manipuluje. Selektuje zprávy, selektuje komentáře, selektuje hosty. Nositele některých názorů na obrazovce neuvidíte nikdy, ty správné mluvící hlavy naopak zřejmě mají na Kavčích horách trvale spacák, neboť z obrazovky téměř neslezou.

Jste znám jako dlouholetý kritik České televize. Nejvíc vám vadí její zpravodajství a publicistika. Proč? 

Zpravodajství nemá být ani provládní, ani protivládní. Ani prounijní, ani protiunijní. Ani probabišovské, ani protibabišovské. A aktuálně ani proukrajinské, ani protiukrajinské. Ani proruské, ani protiruské. Zpravodajství má být neutrální, věcné, faktografické, komplexní, neselektované. Má být bez hodnotících komentářů a nálepkovacích adjektiv. Má prostě pískat rovinu. Tam a tam se stalo to a to, tenhle k tomu řekl tohle, tamten toto. Nic víc, nic míň. Pokud takové není, není to zpravodajství, ale propaganda. 

Pak má následovat publicistika. Televize si má pozvat komentátory či politiky různých názorů, nechat je volně hovořit a nechat na divákovi, aby si to sám přebral a učinil nějaký závěr. Přičemž ke všem hostům má přistupovat stejně. Přesně tohle ale Česká televize v naprosté většině svého referování o tom, co se u nás, v Evropě i na celém světě děje, nedělá. Nechce, aby divák přemýšlel. Rovnou mu servíruje, co si má myslet. Přímo ve zpravodajství. Čest nemnoha výjimkám. A nakonec to korunuje zoufale jednostrannou publicistikou. A ještě po divákovi chce, aby to platil. 

Nezbývá mi než v časech onoho současného idiotského boje proti dezinformacím konstatovat, že největší dezinformační médium v naší zemi je právě Česká televize. Ta televize, která by naopak měla být etalonem objektivity, plurality a vyváženosti.

Jak jste spokojený s tím, že do legislativního procesu posílá ministr kultury Martin Baxa (ODS)? Hlavním smyslem navrhovaných změn má být posílení nezávislosti veřejnoprávních médií. Souhlasíte s tím?

Je to naprostá pitomost. Účelem téhle novely je pravý opak toho, co eurobolševický ministr kultury Baxa říká, totiž zachování České televize coby mocenského nástroje v eurohujerských rukou. 

Poslanec Jan Lacina (STAN) již dříve mluvil o tom, že je třeba do novelizovaného zákona dostat pojistku, která by zabránila, aby se česká veřejnoprávní média stala podobně jako v Maďarsku nebo Polsku de facto vládními médii. Jak se na to díváte vy?

Je to přesně naopak. Účelem novely, která leží na stole, není nic jiného než zabetonování stávajících poměrů, kdy veřejnoprávní televizi, jež by měla sloužit všem a být platformou pro celou škálu názorů, ovládá pouze jedna zájmová a názorová partička hochů a děvčat, co spolu mluví. Partička pravdoláskovní, eurofilní, libtardí… Cílem této novely není nic jiného než zachování, utužení a posílení stávajících penězovodů a mocenských siločar na další roky. 

Hlavní změnou předkládané novely má být změna volby členů rad ČT a ČRo s tím, že část radních bude opět volit také Senát. Je to podle vás krok správným směrem?

Zapojení Senátu do volby Rady ČT je nesystémový omyl, který jen pokřiví pravidla, dle kterých se Rada ČT zodpovídá ze své činnosti. Sám Senát má navíc otřesenou legitimitu, protože naprostá většina voličů senátní volby ignoruje, a tahle jednostranně pokřivená instituce samozřejmě nemůže nevyplodit názorově stejně pokřivené nominanty. Nic dobrého z toho nevzejde. 

Změny se mají dotknout také jmenování a odvolávání generálního ředitele ČT, kdy pro tento krok již bude stačit pouze prostá většina členů rady, nikoliv kvalifikovaná, jako je tomu doposud. Tuto změnu byste podpořil?

Další omyl. Namísto toho, aby se při obsazování tak důležitého postu, jakým křeslo generálního ředitele České televize nepochybně je, hledal širší konsensus, vymýšlí se zjednodušená cestička, jak by si vládní většina mohla snáz na Kavčí hory nainstalovat svého člověka.

Nová pravidla ministerstvo navrhuje také pro organizace, které kandidáty do rad navrhují. Nově by musela tato organizace fungovat alespoň 10 let, aby nedocházelo k účelovému zakládání takových organizací. Co si o tom myslíte?

Od vždycky říkám, že tenhle mezikrok, který se do zákona dostal po televizní spacákové šaškárně, kdy kandidáty do Rady ČT navrhují společenské organizace, je naprostá pitomost. Je to jen šidítko pro veřejnost, které naoko jakoby odpolitizovává akt, který je ve skutečnosti veskrze politický. Vždyť co je politika? Správa věcí veřejných. A správa věcí mediálních snad není politika? Politika z volby mediálních rad nevymizí nikdy, protože to politika prostě je. Proto i přes všechny dílčí výhrady stále pokládám za nejlepší variantu volbu mediálních rad podle dohodnutého klíče poslaneckou sněmovnou, která je sama vytvořena na základě poměrného zastoupení. Dokonalé to není, ale z hlediska žádoucí politické různorodosti členů mediálních rad je to určitě nejspravedlivější.

Projednávání novely zákona o ČT může v Poslanecké sněmovně otevřít lidovou tvořivost a někteří dokonce předpovídají, že se objeví i pozměňovací návrh, který se bude snažit navýšit koncesionářské poplatky. Očekáváte i vy něco takového?

Očekávám. Televizi a fotbalu přece rozumějí všichni. To ale nic nemění na skutečnosti, že navrhovat za stávající situace navýšení poplatků je politický zločin. Zvláště pak pro instituci, jež dlouhodobě neplní své zákonné povinnosti.

Rozhovor vyšel na portálu Parlamentní Listy ZDE.