„Soudruhu prezidente, kam máme poslat peníze?“ Hádky o plat první dámě. Akce z podhradí

„Namísto bolševiků tu teď jen máme lepševiky,“ říká k blížícímu se výročí Sametové revoluce předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová. Rozebrala situaci ve školství, vrátila se k nedávným volbám a přidala i vyjádření Trikolory na adresu prezidenta Pavla. „Neuvěřitelný morální úpadek, do kterého se natlačily mnohé naše kulturní celebrity, ta jejich doslova zhmotnělá nenávist,“ padlo pak v souvislosti s nedávným vyjádřením režiséra Hřebejka ohledně oslavy exprezidenta Zemana.

Na svůj facebookový profil jste napsala, že jste ve středu navštívila bývalého prezidenta Miloše Zemana. Prozradíte, o čem jste hovořili?

Původně to měla být návštěva vedení Trikolory u pana prezidenta spojená s natáčením Studia TRIKO, ale vstoupilo do toho moje onemocnění. Takže to nakonec dopadlo tak, že Petr Štěpánek, 1. místopředseda Trikolory, natočil povídání s panem prezidentem ještě před volbami a já si domluvila náhradní termín návštěvy. S panem prezidentem jsme probrali všechny aktuální události u nás i ve světě. Obzvláště zajímavé bylo povídání o věcech, ve kterých spolu nemusíme úplně souhlasit. Ale je to vždycky obohacující povídat si s chytrým člověkem a přemýšlet o jeho argumentech. A pak je tu také řada věcí, na které máme názor stejný. Samozřejmě jsem panu prezidentovi dodatečně poblahopřála k jeho životnímu jubileu. On mi zase věnoval svoji novou knihu.   

Když jsme u Miloše Zemana, co říkáte na nedávné vyjádření režiséra Hřebejka, který po oslavě Zemanových narozenin na Hluboké v hotelu Štekl, kterých se zúčastnil například slovenský premiér Fico, nebo maďarský premiér Orbán, Andrej Babiš a mnozí další, na sociální síť napsal: „Propásli jsme možnost vybombardovat hotel Štekl, netvařme se proto překvapeně, až to vezmou (v Evropě) do ruky.“ Režisér svůj příspěvek později smazal, ale i tak, co byste panu Hřebejkovi vzkázala?

Trikolora se k tomu vyjádřila takto: Má to dva rozměry. Prvním je ten neuvěřitelný morální úpadek, do kterého se natlačily mnohé naše kulturní celebrity, ta jejich doslova zhmotnělá nenávist. Zůstává nad tím rozum stát, odkud se v těch lidech, kteří jsou ve svých oborech často úspěšnými profesionály a jsou za nimi zajímavé tvůrčí počiny, taková šílená politická a ideologická zloba a zášť vzala. Nejstrašnější na tom je, že nad určitými lidmi na jedné straně ohrnují nos, ale coby příjemcům nejrůznějších grantů a dotací jim peníze od lidí, kterými pohrdají, nesmrdí. 

Druhý rozměr je právní. Nejsme příznivci stíhání verbálních trestných činů, ale pokud už jsme na takovou cestu, bohužel, nastoupili, bylo by správné měřit všem stejným metrem. Namísto toho vidíme pravý opak. Zatímco někteří lidé v chapadlech orgánů činných v trestním řízení za své neomalené výroky končí a často od soudů odcházejí dokonce i s dlouhými nepodmíněnými tresty, nemluvě o bagatelních případech typu stíhání za nějakou nášivku či písmeno Z, téhle skupině říkejme třeba podlidé, evidentně tu existuje jiná sorta spoluobčanů, říkejme jim třeba nadlidé, pro které stejná pravidla neplatí. Jsou prostě beztrestní, a to přesto, že intenzita jejich hnusných vyjádření je minimálně stejná, ne-li vyšší, jako u skupiny první. Česká republika se za vlády politického zločince Petra Fialy už dávno měla přejmenovat na Zemi dvojího metru.

Brzy si připomeneme výročí 17. listopadu, letos již pětatřicáté. Jak hodnotíte těch 35 let po Sametové revoluci?

Připadám si jako na expedici „pryč od totality a pak zase zpátky“. Ani na vteřinu by mě tenkrát nenapadlo, že pětatřicet let po sametu tu budeme znovu řešit vyhazování z práce a kriminalizování lidí za projevené názory, že už se zase bude mluvit jinak doma a jinak na veřejnosti, že znovu nastoupí cenzura, jen v jiné podobě, že namísto vedoucí úlohy KSČ tu budeme mít vedoucí úlohu EU, že namísto toho, abychom dělali vlastní politiku, že vládní politici budou namísto z moskevských odezírat z úst bruselských a washingtonských. Namísto bolševiků tu teď jen máme lepševiky, jak tuhle sortu kdosi přiléhavě pojmenoval. 

V médiích se objevila zpráva, že v čele studentského průvodu ze 17. listopadu šlo možná i několik příslušníků státní bezpečnosti. Co k tomu říci? O čem to vypovídá?

Vlastně mě to ani nepřekvapuje. Když si uvědomíme, jakým brutálním způsobem i dnes politiku a náš život ovlivňují tajné služby, nejenom u nás, ale po celém světě, nezbývá než si rezignovaně přiznat, že vše zůstalo při starém. To ale neznamená, že se s tím máme smířit.

Vraťme se zpátky do současnosti. „Trend našeho školství? Likvidace vzdělávání a zaplevelení výuky našich dětí nedůležitými tématy,“ napsala jste na svůj Facebooku. Můžete to prosím pro naše čtenáře trochu rozebrat?

Začalo to změnou školních osnov na balastní a nic neříkající Rámcový vzdělávací program (RVP), pokračovalo nesmyslnou a nefungující plošnou inkluzí dětí s mentálními handicapy (ministrem školství tehdy byl Petr Fiala) a končí to progresivistickým ministrem Bekem (STAN) a jeho definitivním hřebíčkem do rakve vzdělanosti a vzdělávání. Dle nových osnov si například v dějepise žák má uvědomit, že „sociální a genderový řád je dán mocensky“ a že „snahy o emancipaci (např. boj žen za politická a sociální práva, zrovnoprávnění LGBTQ+ komunit ve věcech rodinného práva) byly a jsou blokovány využíváním historických argumentů, které odkazují k tradicionalisticky pojatému trvání neměnných rolí”. 

A jelikož „osnovy“ neschvaluje sněmovna a nehlasuje se o nich ani na vládě, nýbrž je to zcela v gesci ministra školství, nezbývá nám, než vyčkat na konec ministra Beka a pak okamžitě zrušit veškerou jeho agendu, implementaci progresivismu, LGBTQ+, multikulturalismu, genderu a dalších nesmyslů z výukových materiálů! Každý normální ministr školství to musí udělat.

Na Facebooku jste sdílela vyjádření docenta Ševčíka ohledně možného omezení prodeje plynových kotlů po roce 2029. Co si o této situaci myslíte Vy?

Mirek Ševčík dokládá škodlivost toho opatření na číslech, já se to pokusím zobecnit. Je to pořád stejné. Skupina vyvolených pod pláštíkem zcestných zelených ideologií vymýšlí novoty, na kterých si zájmová skupina vyvolených mastí kapsu, zatímco všichni ostatní mají do kapes čím dál hlouběji. Žádný podstatný vliv na zlepšení našeho životní prostředí tyhle nápady nemají. Pokud to vůbec má nějaký měřitelný dopad, ve světovém kontextu je to pouhé plivnutí do moře. Jde jen o ty peníze. Obírat lidi, a ještě se u toho tvářit jako zachránci světa, to fakt nevymyslíš, to musíš zažít.

Trikolora na sociálních sítích sdílela „otevřený dopis“ pro prezidenta Pavla, ohledně zvažovaných finančních náhrad pro první dámu. Co panu prezidentovi píšete?

Vážený soudruhu prezidente Pavle! 

Doneslo se nám, že Vaše manželka Eva je na tom špatně s penězi a že tedy zřejmě potřebuje nějakou finanční výpomoc. Ono se není co divit, že i u Vás na Hradě melete z posledního, neboť Fialova vláda je jako deset egyptských ran a vede to tu od deseti k pěti. Navíc je jasné, že z Vašeho skromného prezidentského platu 341.200,- Kč ani ubohých 317.500,- Kč na náhradu paušálních výdajů se při dnešních cenách energií, benzínu do motorky či nutelly domácnost utáhnout nedá a ani Váš přítel po boku Kolář na Tržišti všechno nezařídí. 

Soudruhu prezidente, jsme s Vámi i Vaší paní solidární, a proto nám dejte vědět, kam Vám máme poslat nějakou tu korunu ku pomoci. Jde nám o to, abyste s manželkou Evou vyšli aspoň od výplaty k výplatě a přečkali to nejhorší období do konce Fialovy hrůzovlády. Uděláme to pro Vás moc rádi, neboť v těžkých časech si musíme navzájem pomáhat.

S pozdravem „Světu mír!“ 

Trikolora, 7. 10. 2024

Takovou lavinu lajků, sdílení, komentů a kladných ohlasů, jako měl tenhle sarkastický dopis, jsem na sítích nezažila, ani nepamatuju.

Na závěr se ještě vraťme k nedávným krajským a senátním volbám, kde Trikolora příliš velký úspěch neslavila. Čím chcete voliče oslovit v blížících se parlamentních volbách?

O volebním úspěchu či neúspěchu často rozhoduje pár hlasů. Zvláště pak ve volbách, ke kterým nechodí moc lidí. Společný výsledek naší koalice s SPD a dalšími stranami je spíše úspěch, neboť jsme uspěli téměř ve všech krajích a ve třech, možná dokonce ve čtyřech, budeme součástí krajských vlád. Kandidáti SPD a Trikolory udělali maximum pro co nejlepší společný výsledek, jiní to pojali trochu jinak a jeli pouze na sebe. 

Asi je to pragmatické, ale dobrým vztahům to moc neprospívá. Přesto si myslím, že v integračním procesu na konzervativní a vlastenecké straně našeho politického spektra je třeba pokračovat. Naše spolupráce s SPD nekončí. Vedeme rozhovory, jak v ní pokračovat. Co se týká senátních voleb, Petr Štěpánek dosáhl prakticky nejlepšího výsledku ze všech kandidátů SPD a Trikolory a nebýt tradičního tříštění sil, mohl postoupit do druhého kola.