Vyhnat neziskovky z ministerstva školství. A vyhnat celou tuhle vládu

15.5. 2022208x

„Charakteristické je, že Fialova vláda vytahuje jakýsi deštníček několik měsíců poté, co už dávno leje,“ komentuje poslední kroky vlády Petra Fialy v boji proti drahotě předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová. „Já za největší problém a nebezpečí spojené s vládou Petra Fialy považuji její válečnou rétoriku, a kdyby jen rétoriku, ale také činy, které nás do ukrajinského konfliktu zatahují daleko víc, než je zdrávo,“ myslí si Majerová, podle níž je dnešní kabinet klasická vláda levého středu, navíc zoufale eurohujerská. „A v Bruselu opravdu, ale opravdu nic pravicového neexistuje,“ myslí si Majerová, která také kroutí hlavu nad tím, co se děje na ministerstvu školství. „Vyhnat tuhle vládu a vyhnat z ministerstva školství všechny pseudoodborníky a pokrokářské politické neziskovky, které náš vzdělávací systém už řadu let vedou od deseti k pěti,“ dodává Majerová.

Nejdříve trochu osobní otázka. V těchto dnech jste si zkrátila příjmení a už jste jen Majerová. Proč jste se k tomu odhodlala? A proč jste vlastně doposud měla dvě příjmení?

Rozhodně ne z nějakých feministických manýr, jak to dnes některé ženy dělají, že se vdají a ke svému rodnému příjmení ještě přilepí to manželovo.

Já jsem se narodila jako Dvořáková. Pak jsem se vdala a už jako Zahradníková šest let žila se svým manželem v Kanadě. Tam se také narodil můj první syn Matěj. To manželství se ale nevyvedlo a já se spolu s ním vrátila zpátky do České republiky. Pak jsem se znovu vdala, narodil se druhý syn a už jako Majerová jsem si ponechala i to druhé příjmení. Kvůli prvnímu synovi, aby jako jediný neměl v nové rodině úplně jiné jméno. Teď už je dospělý muž a sám mě požádal, abych si tu Zahradníkovou odstřihla.

Když zůstanu ještě ve vaší rodné Olomouci, tak horkou novinkou je informace z Vatikánu, že novým pražským arcibiskupem se stane právě doposud olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Uvítala jste tuto zprávu?

Mému pohledu na svět je bližší optika kardinála Duky. Nicméně pana arcibiskupa Graubnera si velmi vážím za jeho nesporný přínos Olomouci a přístup k lidem. Tudíž mi tato zpráva, jako olomoucké rodačce, udělala velkou radost. A přeji našemu olomouckému arcibiskupovi Janu Graubnerovi v této nelehké době hodně štěstí v jeho konání.

Prezident Miloš Zeman se rozhodl jmenovat nového guvernéra ČNB, jímž se stal Aleš Michl, od kterého se očekává, že razantním způsobem změní způsob boje centrální banky s inflací. Co si myslíte o této výměně v jedné z nejdůležitějších funkcí v zemi?

Prezident Zeman udělal krok, který je plně v jeho kompetenci. Že se to někomu nebude líbit, se dalo očekávat. Ostatně, kdyby to udělal nějak jinak, nelíbilo by se to nejspíš také. Bankovní rada ČNB je ale kolektivní orgán, takže ještě důležitější než to, kdo stojí v jejím čele, je, v jakém funguje složení. Pestrost názorů ale nikdy není na škodu.

Vláda Petra Fialy spustila nový web nazvaný „Deštník proti drahotě“ s přehledem pomoci, jak čelit růstu cen. Je to podle vás dobrý krok?

Charakteristické je, že Fialova vláda vytahuje jakýsi deštníček několik měsíců poté, co už dávno leje. Nabízí se srovnání s okolními zeměmi, kde reagovali mnohem pružněji a účinněji. Já za největší problém a nebezpečí spojené s vládou Petra Fialy považuji její válečnou rétoriku, a kdyby jen rétoriku, ale také činy, které nás do ukrajinského konfliktu zatahují daleko víc, než je zdrávo.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý si v České televizi posteskl nad tím, že vláda s podnikateli komunikuje velmi sporadicky a firmy tedy nevědí, co mohou od kabinetu očekávat. Není to trochu překvapivé od vlády, která se označuje za pravicovou?

Stesky Vladimíra Dlouhého jsou namístě. Mě to ale nepřekvapuje, neboť nikdy jsem ani na okamžik nepodlehla iluzi, že současná vláda má snad cokoli společného s nějakou pravicovostí. Je to klasická vláda levého středu, navíc zoufale eurohujerská. A v Bruselu opravdu, ale opravdu nic pravicového neexistuje.

Ministr zahraničí Jan Lipavský označil to, že České republika střídá v Radě OSN pro lidská práva právě Rusko, za velmi symbolické gesto. Souhlasíte s jeho názorem? Je to podle vás důkaz o tom, že naše země hraje v mezinárodním prostředí čím dál důležitější roli?

Ne, to si opravdu nemyslím. Je to jinak. Virtuózním způsobem hrajeme roli užitečného idiota, což není nadávka, nýbrž terminus technicus, přiléhavě nazývající bezmeznou ochotu Fialovy vlády hájit cizí zájmy namísto těch našich vlastních.

Poslaneckou sněmovnu i tento týden provázely obstrukce a dlouhé hodiny diskusí, které však nevedly k žádnému výsledku. Vládní koalice proto uvažuje o změně jednacího řádu sněmovny. Je to podle vás namístě? Zlepší se tím práce sněmovny?

Změna jednacího řádu nevyřeší vůbec nic. Naopak v logice akce a následné reakce jen přileje olej do ohně vzájemného neporozumění. Vládní koalice navíc zapomíná, že nikdo v politice nemá nic natrvalo, takže to, co nyní napáchá, se může brzy obrátit proti ní. Navíc nějak moc rychle zapomíná na minulé volební období, kdy v rámci opozice obstruovala úplně stejně a byla schopna číst i „telefonní seznamy“. Teď pouze sklízí, co sama zasela.

Na hlavním nádraží v Praze přebývají stovky běženců z Ukrajiny. Kde se podle vás stala chyba? Zaspal pražský magistrát nebo vláda?

Nechoďme okolo horké kaše a nazývejme věci pravými jmény. Jde o romské běžence, kteří nereflektují na naše běžné postupy a u nichž navíc existuje podezření, že na žádný uprchlický statut nemají nárok, neboť mají nejen ukrajinské, ale také maďarské občanství. Přidejme k tomu ještě nemístný aktivismus zdejších politických neziskovek v čele s těmi romskými a máme tu situaci, jež má velmi obtížné řešení. Rozhodně nemám v této souvislosti potřebu nasazovat komukoli psí hlavu. Ani pražskému magistrátu, ani vládě.

V souvislosti s uprchlíky se čím dál častěji objevují zprávy o tom, že jde organizovanou „sociální turistiku“. Nevymstila se podle vás vládě její štědrá humanitární pomoc?

Ano, je to přesně tak. Někdy mě napadá, že naše označení pro sociálně nepřizpůsobivé je zcela mylné, neboť máme naopak co do činění s lidmi velmi přizpůsobivými, tedy alespoň co do čerpání nejrůznějších sociálních dávek. A pozor, z úst kolegů lékařů velmi často zaznívá i cosi o „zdravotní turistice“. Týká se to zejména stomatologie.

Finsko a zřejmě i Švédsko podají přihlášku do NATO. Tyto severské země tak reagují na ruskou agresi na Ukrajině. Je podle vás správně, že Severoatlantická aliance se rozroste o další země?

Není pochyb, že civilizačně jak Švédsko, tak Finsko do euroatlantických struktur patří. Nebezpečí se ukrývá v něčem jiném, a to v pokušení, že NATO na jejich území umístí strategické zbraně. To je přesně to, co papež František nedávno docela trefně nazval „štěkáním NATO u bran Ruska“.

Česká školní inspekce informovala, že dlouhotrvající problémy českého školství se nejen nepodařilo vyřešit, ale v některých regionech se dokonce prohloubily. Problém je především v nedostatku kvalifikovaných učitelů. Co s tím?

Vyhnat tuhle vládu a vyhnat z ministerstva školství všechny pseudoodborníky a pokrokářské politické neziskovky, které náš vzdělávací systém už řadu let vedou od deseti k pěti. Naše školy je potřeba zbavit nesmyslné plošné inkluze a opět je odideologizovat. A ano, buďme konkrétní v tom, které kvalifikace chybí už dlouhou řadu let. Jsou to učitelé přírodovědných oborů – matematika, fyzika, chemie, biologie.

Namísto posílení studií těchto aprobací vymýšlejí pedagogické fakulty nepoužitelné a obsahově prázdné kombinace předmětů, které učitelům nezabezpečí plný úvazek, a navíc jsou v rámci vzdělávání naprosto nepodstatné. Důsledkem je pak mnoho vystudovaných učitelů různých „výchov“, kteří nemají uplatnění, a naopak nedostatek těch, které školství potřebuje.

Otázka zní: Proč se tyto tzv. „výchovné předměty“ každoročně na univerzitách otevírají? Odpověď si může každý domyslet sám. Co by pak dělali a učili ti páni akademici na VŠ? Dokud se na ministerstvu školství budou zaměřovat stále jen na školství vysoké, nic se nezmění.

A přitom to absolutně nejdůležitější pro život našich dětí je základ, který dostanou. Nejprve doma, pak na základních školách. A právě ty jsou nejvíce zanedbané a opomíjené. Základní školství má a musí být stavebním pilířem vzdělání a bránou do vzdělanosti. Žádný ministr školství to ale doposud, bohužel, nepochopil.

Rozhovor vyšel na portálu Parlamentní Listy ZDE.

Komentáře