Měl by snad každý majitel auta platit jednou měsíčně tučnou pokutu za překročení rychlosti, i když nic neprovedl?

Pokud se teď divíte, proč tolik piji, když mi to evidentně nedělá dobře, nebo co jsem si to „šlehnul za matroš“, že mohu vymyslet takovou pitomost, mohu Vás ujistit, že jsem žádnou návykovou látku neužil. Jen jsem absurditu snah sáhnout více lidem a ještě hlouběji do peněženek více zviditelnil, aby byla každému na první pohled zřejmá. Nezkalenou myslí u navrhovatelů si ale vůbec nejsem jistý. Nemusí to nutně být jen návykovými látkami. Peníze mají v tomto ohledu stejnou, ne-li větší moc. Řada přistižených korupčníků by o tom jistě mohla vyprávět své.

Médii tento týden proběhlo sdělení o tom, že vláda zvažuje rozšířit portfolio zařízení, na jehož vlastnictví se bude vztahovat povinnost platit „výpalné“ České televizi a Českému rozhlasu (rozuměj televizní a rozhlasový poplatek). Jedno z odborného tisku zde ocituji:

„Do portfolia návrhů, které zvažujeme, patří především rozšíření okruhů koncesionářů. Ale vše je ve stadiu debat,“ řekl stejnému deníku ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Obě veřejnoprávní média požadují navýšení koncesionářských poplatků. Byl to veřejně sdělený požadavek. My s tím při přípravě velké novely zákona o České televizi a Českého rozhlasu pracujeme, ale závěr ještě nemáme“. Zdroj: https://www.lupa.cz/aktuality/vlada-chce-zmenit-televizni-poplatky-tykaly-by-se-i-pocitacu-a-mobilu/ [19. 05. 2023].

Sám již více 12 let televizní přijímač nevlastním. Dlouhá léta jsem přesto ze setrvačnosti platil televizní poplatek. Když mi však před časem Česká televize zaslala výhružný dopis, protože se jim platba vlivem vlastních nepořádků v evidenci nespárovala, učinil jsem tomu ráznou přítrž, a platit jej oprávněně přestal. Celou tou bezskrupulózní arogancí jsem byl nemile překvapen. Ale už staří Římané přece říkali, že peníze nesmrdí, když zpoplatnili veřejné záchodky. To, co se chystá, je ovšem něco mnohem horšího.

Když jsem někde v hotelu, zapnu si se zvědavosti televizní přijímač. Nejdřív si připadám jak obyvatel pralesa v civilizaci. Po chvíli zahlcen obsahem, který pro sebe nepovažuji za přínosný a stupidními reklamami zabírajícími tolik vysílacího času, že i u dokumentárních pořadů divák snadno ztrácí kontinuitu, jsem rád za své rozhodnutí a přístroj s úlevou na zbytek pobytu vypínám.

Vláda, státní i soukromé subjekty nutí občanům totální digitalizaci. A to i těm, pro které je to téměř neřešitelným problémem. Ať již finančně nebo mentálně. Přitom závislost na chytrém telefonu nebo PC je často spíš cestou k digitální demenci, a náklady jsou v součtu mnohdy vyšší než přínosy. Totálně digitalizovaný či totalitární plně digitalizovaný stát – ta hranice je opravdu tenká, viz příběh datových schránek nebo nápady na digitální občanský průkaz v chytrém telefonu – někomu již přinesla, a jiným dříve či později přinese nutnost některé z těchto zařízení vlastnit. Přinejmenším proto, aby se nestali občany druhé kategorie, nebyli vytěsněni ze společnosti nebo dokonce nebyli za neschopnost digitálně komunikovat s úřady opakovaně sankcionováni až do doby, než se „polepší“. U držitelů datových schránek už tomu tak dokonce je.

A za této situace se přižene pár mediálních lobbistů, kteří zavětří obrovské a hlavně rychlé peníze, a začnou u vlády tlačit na změnu příslušných zákonů.

Každý občan, protože bude muset mít kvůli digitalizaci veřejné správy chytrý telefon, tablet nebo PC, by musel povinně přispívat pár vyvoleným na jejich blažený život. A to i ze svého důchodu, jehož valorizaci mu na rozdíl od svých platů vláda sníží.

Velmi nebezpečný příklad spatřuji v jinou nátlakovou skupinou dříve vylobované zákonné povinnosti platit autorský poplatek podle autorského zákona z prázdných datových nosičů, tiskáren, kopírovacích přístrojů atd. Nicméně, určitý rozdíl tu přece jen je. Když nechci, nic z toho, alespoň prozatím, vlastnit nemusím.

Pokud skutečně dojde k rozšíření okruhu koncesionářů, za které budou nově považování všichni majitelé chytrých telefonů, tabletů nebo PC, aniž ten či onen mediální obsah skutečně konzumují, bude to s ohledem na nutnost tato zařízení vlastnit znamenat v podstatě bezpodmínečnou povinnost platit televizní a rozhlasové poplatky pro všechny občany.  A na takovou drzost nenalézám slov, která bych mohl vyslovit veřejně.

Milan K. Čech,
předseda Krajské organizace Trikolory Středočeského kraje a člen předsednictva strany